Vznik a užitkovost českého strakatého skotu

Na našem území se původně chovaly jen české červinky a v druhé polovině 19. století docházelo ke křížení plemen domácích s plemeny dovezenými, kterými byly skot algavský, bernský, mariahoferský, montafonský, pincgavský, simentálský a švýcký. V padesátých letech minulého století se zušlechťovalo ayrshiským skotem, v sedmdesátých červenou varietou holštýnského skotu a od let devadesátých fylogeneticky příbuznými strakatými plemeny.

Český strakatý skot má chovný cíl zaměřen na vysokou produkci kvalitního mléka a masa. Cílový požadavek je 6000 až 7500 kg mléka s obsahem bílkovin nad 3,5 % a obsahem tuku 4–4,1 %, u masné užitkovosti průměrný denní přírůstek nad 1300 g a jatečná výtěžnost nad 58 %. Březost po první inseminaci má být u jalovic 60–70 %, u krav 50–60 % a mezidobí 380–390 dnů.

Na začátku roku 2018 bylo v plemenné knize zapsáno 126 401 kusů krav českého strakatého plemene. Zabřezávání krav po I. inseminaci bylo na úrovni 46,2 %, u jalovic to bylo 60,9 % a u plemenic celkem 50,5 %. Délka servis periody byla v roce 2017 na 115 dnech a délka mezidobí byla na velmi dobré úrovni 391 dnů.

V uplynulém kontrolním roce byla průměrná užitkovost 7344 kg mléka při obsahu tuku 4,05 % a bílkovin 3,55 %. Délka mezidobí dosáhla 391 dnů. Přírůstky plemenných býků zařazených do testu byly v loňském roce 1402 gramů v testu a 1238 gramů od narození. Významnou roli ve šlechtění českého strakatého skotu hraje využívání genomických informací, které s sebou zvýšení genetického pokroku, zkrácení generačního intervalu a zpřesnění selekce podle genomických plemenných hodnot, případně pak podle společných selekčních indexů. K lednu roku 2018 bylo celkem genotypizováno 2177 plemeníků a 774 plemenic. Díky společnému výpočtu plemenných hodnot s Německem a Rakouskem došlo k navýšení referenční populace a ke zpřesnění výpočtu plemenných hodnot. Do budoucna bude kladen větší důraz na účinné zlepšování kvalitativních parametrů mléka a masa a na soubor funkčních znaků. V chovu se budou stále více prosazovat hlediska fitness, zejména dlouhovýkonnost, plodnost, průběh porodů, vitalita telat a předpokládá se sběr dat o zdravotním stavu skotu a následný výpočet plemenných hodnot pro parametry zdraví.*

 Ing. Jiří Andrýsek, Ph.D., Ing. Pavel Král, Svaz chovatelů českého strakatého skotu, z. s.

 Podrobněji v časopisu Náš chov 9/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *