V nadcházejících letech bude odolnost zemědělců EU i nadále testována měnícími se klimatickými a tržními podmínkami a vyvíjejícími se společenskými požadavky. Nárůst extrémních klimatických jevů bude mít i nadále dopad na růst zemědělské produktivity. Zároveň se sníží spotřeba hovězího masa, vepřového masa, cukru a vína. Odvětví zemědělství proto prochází úpravami, aby se přizpůsobilo změně klimatu a preferencím spotřebitelů. Předpokládá se rovněž, že náklady na energie a další vstupy zůstanou ve střednědobém horizontu vyšší než před rokem 2021.
Společná zemědělská politika má i nadále zásadní význam pro podporu zemědělců při přechodu na udržitelnější systémy zemědělské produkce a zároveň pro zvýšení odolnosti a konkurenceschopnosti. EU bude i nadále čistým vývozcem a bude i nadále přispívat k celosvětovému potravinovému zabezpečení. To jsou některé ze závěrů zprávy o střednědobém výhledu, kterou dnes představila Evropská komise na konferenci EU o zemědělském výhledu.
Komisař Wojciechowski ve svém úvodním projevu na konferenci o výhledu zemědělství uvedl: Změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a nedostatek zdrojů jsou jedny z největších hrozeb, kterým budeme v příštích desetiletích čelit, a to i v oblasti potravinového zabezpečení. Potřebujeme systém, který zajistí bezpečnost dostupnosti a cenové dostupnosti potravin pro občany, stejně jako stabilitu živobytí zemědělců a hospodářství venkovských oblastí. Potřebujeme systém, který zajistí udržitelnost, ochranu klimatu, biologické rozmanitosti a přírodních zdrojů. Potřebujeme potravinový systém, který umožní solidaritu s mezinárodním společenstvím, abychom udrželi globální dodávky potravin prostřednictvím obchodu a spolupráce. Současná SZP vynakládá obrovské úsilí na ekologickou a digitální transformaci. Díky této podpoře a finančním prostředkům ve výši 307 miliard eur v letech 2023 až 2027 budou zemědělci v EU i nadále dodávat kvalitní, bezpečné a výživné potraviny nám všem. Zpráva o střednědobém výhledu se vztahuje na období do roku 2035 a kromě příjmů ze zemědělství se zabývá produkcí, spotřebou a obchodem v odvětví plodin na orné půdě, mléka, masa, olivového oleje a vína. Byl vypracován s ohledem na hlavní faktory, u nichž se očekává, že ovlivní budoucnost zemědělství EU, jako je změna klimatu, spotřebitelská poptávka, vyvíjející se struktura zemědělského odvětví, a to za předpokladu, že stávající politický rámec zůstane stejný jako do roku 2035. Zohledňuje zemědělskou a obchodní politiku zavedenou v září 2023.
Očekává se, že rozloha půdy ležící ladem, která prospívá biologické rozmanitosti, se do roku 2035 zvýší na 7 milionů hektarů, zatímco výnosy obilovin zůstanou stabilní, mimo jiné díky pozitivním dopadům precizního zemědělství, střídání plodin a lepšímu zdraví půdy, které by mohly vyvážit negativní dopady změny klimatu. Do roku 2035 se také očekává přesun půdy z obilovin na sójové boby a luštěniny. Tato změna bude způsobena zejména nižší poptávkou po obilovinách jako krmivu v důsledku snížení produkce vepřového a hovězího masa v EU a nárůstem extenzivních systémů produkce založených na trávě. Tuto změnu podpoří i politické pobídky na podporu zvýšení podílu rostlinných bílkovin. Snížená poptávka po biopalivech by mohla vést k poklesu rostlinných olejů, což by vedlo k nižšímu dovozu. Pokud jde o cukr, spotřeba cukru v EU bude i nadále klesat, a to především v důsledku toho, že spotřebitelé přecházejí na stravu s nižším příjmem cukru. To spolu se sníženým výnosem a obdělávanými plochami povede k mírně nižší produkci.
Produktivita mléka v EU by se měla i nadále zvyšovat, ale pomalejším tempem, přičemž vysoké normy kvality a udržitelnosti by měly v tomto odvětví vytvářet větší přidanou hodnotu. EU zůstane jedním ze dvou největších vývozců mléčných výrobků na světě. Vzhledem k očekávanému úbytku stáda dojnic by produkce mléka v EU mohla mírně klesnout. Výroba sýrů, syrovátky a sušeného odstředěného mléka by však mohla stále růst, zatímco výroba másla zůstává stabilní. Obecně platí, že životní styl a zdravotní požadavky stárnoucí populace pravděpodobně dále zvýší poptávku po obohacených (s přidanými vitamíny a minerály) a funkčních produktech, které se zabývají specifickými výživovými potřebami.
Spotřeba hovězího masa v EU se i nadále potýká s vysokými cenami, obavami o zdraví spotřebitelů a udržitelností. Očekává se, že to v kombinaci s nízkou ziskovostí povede k dalšímu poklesu výroby do roku 2035. Celkové stádo krav v EU se má snížit o 3,2 milionu kusů (10 %). Odvětví vepřového masa čelí podobné situaci. Produkce vepřového masa v EU by měla do roku 2035 klesat o 0,9 % ročně, což ve srovnání s obdobím 2021–2023 odpovídá téměř 2 milionům tun. Spotřeba skopového a kozího masa zůstane relativně stabilní, ale produkce a stáda v EU klesnou, což povede k většímu dovozu.
Pokud jde o maso, drůbež by mohla i nadále těžit z nižších spotřebitelských cen, relativně zdravější image a absence náboženských omezení. Spolu s dalšími exportními příležitostmi by to do roku 2035 posunulo produkci drůbeže nahoru.
Změna klimatu bude mít dopad také na produkci a kvalitu olivového oleje, vína, jablek, broskví, nektarinek a rajčat. Pokud jde o olivový olej, negativní dopady by mohlo snížit zavedení odolnějších odrůd a intenzivnějších výrobních systémů spolu s výzkumem a inovacemi. Vzhledem k relativně stabilní celkové spotřebě v EU by vývoz mohl dále růst. Spotřeba vína v EU bude pokračovat v klesajícím trendu a do roku 2035 bude dále klesat o více než 1 % ročně na přibližně 20 litrů na obyvatele, což je o 2,4 litru méně než průměrná spotřeba v letech 2018–2022. Očekává se, že to bude mít negativní dopad na výrobu. Vývoz vína z EU by mohl i nadále růst, ale pomalejším tempem. Spotřeba jablek by se mohla zvýšit, protože spotřebitelé přecházejí na čerstvé, snadno konzumovatelné ovoce. Předpokládá se, že Polsko a Itálie zůstanou klíčovými vývozci jablek v EU a mohly by dokonce zvýšit svůj čistý vývoz. Spotřeba broskví a nektarinek by naopak mohla klesnout kvůli vyšším cenám a preferencím jiného ovoce. To by mohlo produkci mírně snížit. Ve stejném duchu „snadno konzumovatelného“ čerstvého ovoce a zeleniny by se mohla zvýšit spotřeba rajčat menších rozměrů. Očekává se, že v období 2022–2035 si EU udrží svou současnou pozici čistého dovozce rajčat pro spotřebu.
Tento scénář analyzuje, jak minulé změny teplot a srážek ovlivňují globální výnosy plodin a užitkovost zvířat a jak změna klimatu s vysokými emisemi v blízké budoucnosti narušuje zemědělskou produkci a obchod. Navzdory celosvětovému nárůstu sklizňové plochy kukuřice, rýže, sójových bobů a pšenice bude výnos těchto komodit stále klesat. Světová produkce vepřového a drůbežího masa by se také mohla snížit, a to v důsledku snížené dostupnosti krmných obilovin. Vzhledem k očekávané rostoucí poptávce po potravinách je klíčové zavést strategie zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, aby se tyto potenciálně negativní dopady vyvážily.
Tento scénář se zabývá environmentálními a ekonomickými dopady postupů obdělávání půdy, ozimých krycích plodin a obnovy rašelinišť prostřednictvím zavodňování. Potvrzuje, že obnova rašelinišť může účinně přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, přebytku dusíku a emisí amoniaku, zatímco postupy hospodaření s půdou mohou pomoci snížit vyplavování živin do vody, erozi půdy, jakož i emise skleníkových plynů a amoniaku. Simulace ukázaly mírné negativní dopady na příjmy zemědělských podniků, které jsou způsobeny především vyššími náklady.
AG Press
