Kvalita krmiv –  zdraví zvířat a bezpečnost potravin

Základním předpokladem kvality, bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu, určených pro lidskou populaci, je zachování zdraví potravinových zvířat. Optimální výživa potravinových zvířat naznačuje, že krmivo musí být posuzováno nejen ve vztahu k jeho vlastnostem nutričním, ale také ve vztahu k jeho schopnosti podpory zdraví zvířat a jejich ochrany před onemocněním v návaznosti na produkci bezpečných potravin.

Bezpečnost animálních produktů může být během života potravinových zvířat ovlivňována řadou faktorů. Výživa představuje více než 70 % z vnějších vlivů, které ovlivňují nejen produkci, ale i zdraví zvířat. Výživa zvířat se stává nejvýznamnějším faktorem vnějšího prostředí, který zásadně ovlivňuje prosperitu chovů potravinových zvířat. Více nežk 80 % vyprodukovaných rostlinných organismů na zemědělsky využívané půdě vstupuje do trofického řetězce přes krmný fond a přes potravinová zvířata se transformuje na potravinové produkty. Z tohoto pohledu rostlinná výroba (půda a kulturní rostliny) tvoří základní a primární článek trofického řetězce. Je třeba zdůraznit, že přibližně 80 % všech reziduí cizorodých látek obsažených v potravinách živočišného původu pochází z krmiv, přičemž výskyt polutantů z vody a dalších zdrojů (např. vzduchu), je méně častý. Vstupní kontrolu surovin pro výrobu krmných směsí, pro zamezení možnému vstupu nežádoucích obsahových látek přes krmiva do trofického řetězce, a kvalitou surovin a potravin animálního původu se zabývají kontrolní orgány jako je Státní veterinární správa (SVS), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), které působí v rámci Ministerstva zemědělství ČR a výsledky jejich činnosti jsou průběžně zveřejňovány.

Produkce živočišných potravin

Jednou z významných oblastí v rámci zemědělské výroby je chov potravinových zvířat. Primárním cílem chovu je zabezpečit zdraví zvířat, reprodukční schopnost a zajistit produkci nutričně vysoce hodnotných a zdravotně nezávadných surovin a potravin živočišné provenience. Složitost výživy potravinových zvířat může být spatřována v poměrně široké druhové rozmanitosti, v řadě kategorií a užitkového zaměření, kde i způsob technologie a technika chovu vyžaduje specifický způsob výživy v nárocích na základní nutrienty. Výživa potravinových zvířat je propracovaná na vysoké odborné úrovni. Pro sestavování krmných směsí a krmných dávek jsou dostupné optimalizační programy, které plně respektují živinové a energetické potřeby daného druhu a kategorie zvířete, při zohledňování typu a výše jejich užitkovosti. Jedním z nejzákladnějších požadavků výživy zvířat je maximální respektování fyziologických nároků na jednotlivé živiny a energii pro zachování dobrého zdravotního stavu a bezpečné produkce.

Kvalitní krmiva

Pro naplnění uvedených cílů je nezbytné, abychom při přípravě krmných směsí používali krmné komponenty vysoké nutriční a dietetické kvality, respektující genofond cílových zvířat. Abychom zajistili maximální stupeň dozoru proti vstupu, kontaminaci a tvorbě hygienicky a zdravotně závadných látek do krmiv v průběhu jejich výroby, skladování a distribuce. V souvislosti s produkcí bezpečných produktů a potravin animální provenience jsou hledány postupy, jak omezit průnik nežádoucích obsahových látek do organismu zvířete a následně jejich možný průnik do animálních produktů. Určitou oblast z široké problematiky nežádoucích obsahových látek v krmivech představují problémy spojené s krmivy jako možnými zdroji a nosiči řady kontaminujících látek, jako jsou např. mykotoxiny, rizikové chemické prvky, dioxiny, PCB a další, které se přes animální produkty mohou stát součástí trofického řetězce. Při optimalizaci krmných směsí používat krmná aditiva, která by zajistila dobrý zdravotní stav zvířat, napomohla zlepšit zoohygienické podmínky životního prostředí zvířat a zvýšila užitkovost zvířat; případně krmná aditiva, která by přecházela do produktů a potravin, a tím se aktivně podílela na zkvalitňování zdraví lidské populace. V současné době se setkáváme ve výživě zvířat se systémy, které tyto trendy potvrzují a vedou k zajištění bezpečnosti potravin a zvýšení jejich nutriční hodnoty. V krmných směsích se využívají např. zvýšené dávky vitaminů, esenciálních mastných kyselin, aminokyselin, využívají se účinky antioxidantů a bylinných aditivních látek. Z hlediska soběstačnosti krmivové základny se hledají i nové zdroje proteinových krmiv jako možná náhrada za sóju a sójové produkty. N

Vliv na zdraví zvířat

Výsledkem je narušení zdravotního stavu zvířat, v extrémních případech může docházet až k otravám, případně až ke smrti zvířete. U hospodářských zvířat je navíc negativně ovlivněna produkce, a to jak po stránce kvantitativní, tak i po stránce kvalitativní. Velmi rizikové jsou především látky, které se kumulují v produktech (maso) nebo jsou animálními produkty kontinuálně vylučovány (mléko, vejce). V současné době známe řádově tisíce nejrůznějších anorganických a organických látek, které jsou i nejsou přirozenou součástí krmiv, mající antinutriční vlastnosti. Existuje řada vnitřních a vnějších faktorů, které v konečné fázi ovlivňují toxicitu konkrétní antinutriční látky. Mezi vnitřní faktory patří genetická dispozice daná druhem, plemennou příslušností, pohlavím ale i individuální vnímavostí zvířete. Významně se může uplatnit i zdravotní stav zvířete, jeho fyziologický stav (výživný stav, gravidita). Vnější faktory jsou určeny chemickým charakterem dané látky, její dávkou v krmivu a dalšími vnějšími vlivy působícími na organismus zvířete jako jsou vlivy technologické, klimatické apod.

Rychlé varování o problému

Prostřednictvím systému rychlého varování (RASFF) mohou být sdíleny informace, které se týkají potravin i krmiv, která mohou ohrožovat zdraví zvířat, lidí i životní prostředí. Pokud je v RASFF u produktu uvedena kategorie oznámení „varování“, jedná se o rizikový produkt, který představuje velmi vážné přímé i nepřímé ohrožení zdraví člověka i zvířete a produkt se již vyskytuje na trhu. Pokud je uvedena kategorie oznámení „informace“, znamená to, že produkt se na trh ještě nedostal nebo se na trhu již nevyskytuje. Ze statistických oznámení uveřejněných ve „Zprávě o činnosti Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) v České republice za rok 2023“ (nejaktuálnější data) vyplývá, že z celkového počtu 4 674 originálních oznámení zpracovaných na úrovni Evropské unie v roce 2023 se České republiky týkalo celkem 371 oznámení. Jednalo se o oznámení, ve kterých byla Česká republika uvedena jako země původu nebo do ní byl výrobek distribuován, nebo ve kterých byla Česká republika uvedena jako dodavatel. Tři oznámení byla ze systému stažena. V kategorii oznámení „varování“ byl celkový počet 157 oznámení, v kategorii oznámení „informace“ 204 oznámení, v kategorii oznámení „odmítnutí na hranicích“ 10 oznámení a v kategorii oznámení „novinky“ 0 oznámení. Systém RASFF je společný pro potraviny a krmiva; nejvíce oznámení se týkalo potravin a představovalo 91 %, krmiv se týkalo pouze 5 % oznámení a 4 % tvořila oznámení, která se týkala materiálů a předmětů, které přicházejí do styku s potravinami.

Z celkového počtu 371 oznámení bylo v roce 2023 Českou republikou přijato 278 oznámení (75 %), 92 oznámení (25 %) bylo odesláno jako výsledek kontroly trhu a 1 oznámení bylo odesláno jako výsledek kontroly dovozu potravin a surovin ze třetích zemí.

Závěrem

Posuzování možné rizikovosti přítomnosti nežádoucích obsahových látek v krmivech nebo potravinách předpokládá systematický sběr a analýzu dostupných informací získaných kontrolou celého trofického řetězce od prvovýroby až po distribuci. Informace lze získat řadou šetření prováděných jak kompetentními institucemi, tak i institucemi vědeckovýzkumnými. Sběr a analýza informací mají zásadní význam pro rozpoznání možných nebezpečí a pro stanovení míry rizika. Z hlediska možných rizik pocházejících z krmiv, která by mohla ohrozit zdraví zvířat a lidské populace, je situace v ČR na velmi dobré úrovni, a to díky zodpovědnému přístupu všech, kdo se na výrobě, obchodu, používání krmiv a jejich kontrole podílejí. Svědčí o tom skutečnost, že na rozdíl od celé řady členských států EU nebyl v ČR zaznamenán výskyt závažných incidentů, které by ohrozily bezpečnost trofického řetězce.

prof. Ing. Eva Straková, Ph.D. , Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, FVHE VETUNI Brno

Podrobněji v Krmivářství 4/2025.