Podle nového výzkumu jsou maso a mléčné výrobky zodpovědné za největší podíl (75 %) emisí skleníkových plynů z potravin obyvatel EU. Celosvětová produkce potravin se potýká s velkými a dokonce protichůdnými problémy, jak rostoucí produkcí potravin uživit stále vyšší počet obyvatel Země, a současně snížit dopady na životní prostředí emisemi skleníkových plynů a klimatickými změnami.
Podle nového průzkumu bylo zjištěno, že průměrný občan EU zanechává spotřebou potravin uhlíkovou stopu 1070 kg ekvivalentu CO2 ročně, když se berou v úvahu emise z produkce, změna ve využívání půdy a mezinárodní doprava. Zjistilo se, že uhlíkové stopy spotřeby potravin se mezi zeměmi EU značně liší, přičemž odhady se pohybují od 610 do 1460 ekvivalentů CO2 ročně.
Podíl živočišných produktů ve stravě je nejdůležitějším faktorem a ví se, že přechod k rostlinné potravě má velký potenciál ke zmírnění změny klimatu
Přímé a nepřímé emise
Výzkum, zveřejněný v časopise Global Food Security, počítá s tím, že maso a mléčné výrobky představují více než 75 % emisí do životního prostředí. Je to proto, že produkce masa a mléka způsobuje nejen přímé emise živočišné výroby, ale také přispívá k odlesňování pro zvětšení zemědělské půdy k výrobě krmiv, které se často vyrábí mimo EU. V EU se podíl dovozu plodin a živočišných produktů na celkovém množství potravin a krmiv pohybuje v rozmezí téměř 70 % (na Maltě a v Lucembursku) a také méně než 20 % (v Polsku a Rumunsku). Velký podíl dovozů je však v rámci EU skutečností. Podíl dovozů ze zemí mimo EU činí průměrně 16 % (v rozmezí 6–30 %).
Maso dovezou odkudkoliv
Produkce potravin se jeví na první pohled jen jako malá část evropské klimatické stopy. V EU představuje méně než 5 % celosvětových emisí z odvětví zemědělství a využívání půdy. Ale jelikož Evropané konzumují produkty dovezené z celého světa, vynechává výpočet emisí z potravin EU založený pouze na produkci potravin v Evropě, hlavní část problému.
Dopad mezinárodního obchodu
Vědci dospěli k závěru, že výsledky ukazují rozdíly mezi emisemi v jednotlivých zemích EU a že se většinou týkají množství spotřebovaných živočišných produktů a celkových množství spotřebovaných potravin. Pokud jsou započítány emise změn ve využívání půdy, objevují se různé intenzity emisí v jednotlivých zemích. Vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod hraje stále důležitější roli v celosvětovém zásobování potravinami, je pro zmírňování změn klimatu a při řešení základních globálních problémů odlesňování důležité řízení spotřebitelské politiky.*
AllAboutFeed, říjen 2018
