V rámci hledání alternativních zdrojů bílkovin ve výživě zvířat se nabízí také semena lupiny. Jedná se o luskovinu přizpůsobenou mírnému evropskému podnebí, která se díky svému jedinečnému složení jeví jako slibná alternativa k tradičně používanému sójovému extrahovanému šrotu. Vedle semen lupiny bílé, u které se prokázalo, že v krmných dietách může částečně nebo zcela nahradit sójový extrahovaný šrot, se uvažuje i o využití semen lupiny úzkolisté. Posouzením lupiny úzkolisté coby zdroje hrubého proteinu v krmných směsích pro králíky se zabýval tým specialistů z Výzkumného ústavu živočišné výroby. K náhradě za sójový extrahovaný šrot použily odrůdy Boregine, Jowicz a Rumba.
Cílem práce bylo zhodnotit vliv lupiny úzkolisté v krmných směsích pro králíky z hlediska užitkovosti, aktivity trávicích enzymů, stravitelnosti živin a bilance dusíku. Kontrolní krmná směs obsahovala 60 g/kg sójového extrahovaného šrotu (SEŠ), v pokusných krmných směsích bylo 110 g/kg semen lupiny úzkolisté odrůd Boregine, Jowicz a Rumba.
Do pokusu bylo zařazeno 160 králíků genotypu Hyplus (PS 19 x PS 40) obou pohlaví odstavených ve věku 32 dnů. Zvířata byla náhodně rozdělena do čtyř skupin (po 40 kusech ve skupině) a krmena ad libitum jednou z výše uvedených krmných směsí po dobu 42 dnů. Během pokusu byl zaznamenáván denní příjem krmiva, živá hmotnost a index sanitárního rizika podle metodologie Fernández-Carmona et al. Dalších 40 králíků genotypu Hyplus (PS 19 x PS 40) bylo použito pro posouzení stravitelnosti živin a exkrece a retence dusíku. Králici byli odstaveni ve věku 32 dnů a náhodně rozděleni do čtyř skupin (po deseti kusech ve skupině na jednu z experimentálních diet). Po adaptačním období trvajícím 28 dní se po dobu čtyř dní sledoval příjem krmiva a sbíraly se veškeré výkaly a moč. Na konci bilančního pokusu se odebraly vzorky obsahu tenkého střeva pro potřebné analýzy (aktivita trávicích enzymů, koncentrace kyseliny sialové). Analýzy krmiv, výkalů, moči a střevních obsahů byly provedeny ve VÚŽV, v. v. i., v Praze – Uhříněvsi.
Krmné směsi pro účely této práce byly sestaveny tak, aby měly podobný obsah limitujících aminokyselin. Vzhledem k možnému ovlivnění jejich stravitelnosti nebyly do krmných směsí přidávány syntetické aminokyseliny. Z tohoto důvodu byl obsah limitujících aminokyselin v pokusných dietách mírně nižší, než se pro králíky ve výkrmu doporučuje.
Hydrolytická aktivita pankreatických enzymů v tenkém střevě se mezi skupinami králíků významně nelišila.
Koeficienty zjevné stravitelnosti organické hmoty, hrubého proteinu, tuku, NDF a ADF nebyly ovlivněny podávanou dietou. Koeficient zjevné stravitelnosti škrobu byl nižší u králíků krmených dietou obsahující odrůdu Jowicz, což souvisí s vyšším poměrem ADF a škrobu v této dietě. Stravitelný protein byl významně vyšší u diet s odrůdami Boregine a Jowicz, nicméně poměr stravitelného proteinu ke stravitelné energii byl u všech pokusných krmných směsí srovnatelný. Co se týká příjmu dusíku, nebyly zjištěny významné rozdíly mezi skupinami králíků. Ztráty dusíku prostřednictvím výkalů také nebyly ovlivněny podávanou dietou. Vyšší ztráty dusíku močí a vyšší celkový vyloučený dusík byly zaznamenány u králíků krmených dietou s odrůdou Jowicz. V důsledku toho byl u těchto králíků zjištěn také nižší koeficient retence dusíku. Konečná živá hmotnost a průměrný denní přírůstek se mezi skupinami králíků významně nelišily. U králíků krmených dietou obsahující odrůdu Jowicz byla pozorována vyšší průměrná denní spotřeba krmiva, s čímž souvisí také horší konverze krmiva.
Na základě výše uvedených výsledků autoři dospěli k závěru, že lupina úzkolistá je vhodným zdrojem hrubého proteinu pro krmné směsi králíků. Z hlediska zajištění dobrého zdravotního stavu králíků a minimalizace vylučování dusíku do prostředí je však potřeba dodržet doporučený poměr stravitelného proteinu ke stravitelné energii na úrovni 10 g/MJ v krmných směsích.
Více se dočtete v článku Ing. Petera Šufliarského, který vychází v březnovém čísle časopisu Krmivářství.
