Společnost Milkprogres – poradenství s. r. o., uspořádala ve Větrném Jeníkově seminář Mastitidy – nejdražší onemocnění dojnic. Důkazem velkého zájmu o toto téma byla velmi dobrá účast, přijelo kolem sto dvaceti chovatelů a veterinárních lékařů.

Hlavní přednášku si připravil prof. dr. med. vet. Volker Krömker z Fachhochschule z Hannoveru. Svou přednášku zaměřil na strategii boje proti mastitidám.

Podle něho musí být cílem chovatele dosáhnout ve svém stádě toho, aby mléčné žlázy dojnic byly zdravé. To znamená, že se nevyskytují Sc. agalactiae a prevalence výskytu S. auerus je nízká, a. to pod 5 % infikovaných zvířat. Také výskyt mastitid u jalovic musí být na nízké úrovni pod 20 %. Klinické projevy případů zánětů mléčné žlázy způsobené environmentálními bakteriemi se objevují u méně než 20 % zvířat za rok.

O dezinfekčních přípravcích na bázi jódu a jejich důležitosti pro prevenci šíření mastitid mluvila zástupkyně firmy Arthur Schopf Hygiena GmbH a Co. KG, Cornelia Statna.

Přínos systému faremní kultivace, jako nástroje v prevenci a léčbě mastitid, vyzdvihl ve své přednášce MVDr. Miroslav Novák z MilkProgresu. Díky tomuto systému se sníží používání, spotřeba antibiotik v chovech dojnic a chovatelé budou používat základní generaci antibiotik, tím také dojde ke snížení rizika vzniku rezistence k antimikrobiálním látkám. Sníží se nebezpečí reziduí inhibičních látek, a díky zavedení kontrolních programů, se bude v chovu vykytovat i méně mastitid.

Závěrečné přednášky se chopil Ing, Antonín Lopatář (MilkProgres) a zaměřil se na to, jak správnou analýzou dat dosáhnout správného rozhodnutí. Na příkladu využití dat ze zootechnické evidence i kontroly užitkovosti a jejich analýzy v konkrétním chovu ukázal, jak lze tímto způsobem nalézt problém a zajistit účinná opatření.

Více se dočtete v časopise Náš chov a týdeníku Zemědělec.

V současné době je skot chován v rozdílných systémech vycházejících z filozofie konvenčního a ekologického zemědělství a podle úrodnosti půdy a výrobní oblasti je chov skotu intenzivní nebo extenzivní. Společnými znaky těchto systémů ale vždy musí být jakost a bezpečnost potravin, přiměřená ekonomická efektivnost, ochrana životního prostředí, etika a pohoda zvířat – welfare.

<OBJECT
classid="clsid:38481807-CA0E-42D2-BF39-B33AF135CC4D" id=ieooui>

 

 

 

Výzkumný ústav pro chov skotu v Rapotíně pořádal v rámci projektu společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare zvířat odborné semináře na téma Management, welfare, ekonomika, výživa a výroba krmiv v chovu masného skotu.

 

Přednášelo se o řízení stáda a technice chovu v průběhu chovatelského roku, růstovém potenciálu masných plemen a vlivech působících na kvalitu masa a jatečnou výtěžnost, o zdravotní problematice u masného skotu, o zakládání a ošetřování pastvin, výrobě a konzervaci krmiv, ale také o ekonomice výkrmu masného skotu.

 

 

Vnější prostředí a zvířata

 

Životní pohoda zvířat je tvořena vztahem mezi zvířetem a vnějším prostředím. Kvalitativní ukazatele pro hodnocení systému ustájení lze podle prof. Ing. Františka Loudy, DrSc. (VÚCHS Rapotín a ČZU Praha), rozdělit na ukazatele chování, fyziologické a patologické. Způsob chovu může negativně ovlivnit chování zvířat od objevení se odchylek od průběhu, trvání a četnosti přirozeného způsobu chování přes jejich absenci až k poruchám chování.

 

Z fyziologického hlediska může dojít ke změnám frekvence dechu a tepu, změnám krevního tlaku, průběhu trávení a rozmnožování. Patologickými ukazateli jsou chovem podmíněná onemocnění, poranění a ztráty zvířat. Chováním zvířata reagují na podmínky vnějšího prostředí. Dlouhodobě nevyhovující podmínky vnějšího prostředí způsobují stres zvířat, snížení užitkovosti, onemocnění, poranění, popřípadě úhyn a ekonomickou ztrátu chovatele.

 

 

Výživa a kvalita masa

 

Kvalita hovězího masa, které se dostane ke spotřebitelům, je ovlivňována zčásti technologickými procesy po porážce zvířat a také vlivy během odchovu a výkrmu. Mezi nejdůležitější negenetické vlivy patří systém výkrmu skotu. V oblastech LFA (less facoured areas) se v současnosti praktikuje odchov telat ve stádech s následným pastevním výkrmem jatečného skotu. Tento způsob patří mezi low-input ekonomické systémy.

 

Na kvalitu masa produkovaného extenzivním systémem v porovnání se systémem intenzivního výkrmu se zaměřil ve své prezentaci Mgr. Aleš Dufek. Z výsledků výkrmového pokusu ve Výzkumném ústavu pro chov skotu, s. r. o., Rapotín, vyplynulo, že extenzivně vykrmovaná zvířata mají maso s nižším obsahem sušiny proti intenzivně vykrmovaným. Obsah tuku v jejich mase je nižší a obsah bílkovin vyšší a mají v mase také vyšší obsah popelovin. Plocha roštěnce na průřezu a velikost vláken je u extenzivně vykrmovaného skotu nižší, maso má nižší pH a je tmavší. Maso extenzivně vykrmovaných býků má vyšší hodnotu pro sílu WB (Warner Bratzler Shear Force), nutnou k překousnutí vzorku vařeného roštěnce a také zraje pomaleji a ani po měsíčním zrání se nedostane na hodnoty, které lze považovat za vhodné pro konzumenta.

 

 

Genetické faktory

 

Kvalita hovězího masa a kompozice JUT (jatečně upravený trup) jsou ovlivněny synergickým působením genetických vlivů a vlivů prostředí. Mezi genetické patří například vliv rodičů, genetického základu (plemeno) a na molekulární úrovni řada kandidátních genů – markerů.

 

Jak uvedl Mgr. Jan Říha (VÚCHS Rapotín), mezi významné sledované genetické markery ve vztahu ke kvalitě masa a jatečné výtěžnosti patří MSTN (myostatin, jehož mutace způsobuje svalovou hypertofii/hyperplazii, dvojí osvalení – charolais, piemontese, belgické modré, ovlivňuje výtěžnost a skladbu JUT, ale negativně kvalitu masa), CAPN1 (degenerace svalových bílkovin post mortem – křehkost, kulinářské a senzorické vlastnosti), Pit-1 (má vztah ke kompozici JUT a růstu –aberdeen angus – a mléčné užitkovosti), GH (má vztah k růstovým schopnostem, kompozici JUT a kvalitě masa), TG5 (je fuknkční a poziční kandidátní gen pro ukládání tuku, vliv na marbling masa), LEP (leptin – jeho obsah v plazmě má vliv na příjem krmiva, masnou užitkovost, ukládání tuku), TFAM (ovlivňuje ukládání energie a metabolismus, je asociován s marblingem – limousin), FABP4 (má vztah k profilu mastných kyselin a ukládání tuku v těle skotu), SCD (ovlivňuje profil mastných kyselin v mase, kulinářské vlastnosti – bod tání loje).

 

Podle Mgr. Říhy lze vhodnými postupy šlechtění skotu, využití genetického potenciálu ve spojení s kvalitní výživou a technologií chovu za předpokladu využití výsledků výzkumu dosáhnout vhodného uplatnění hovězího masa na domácím trhu s potravinami a přispět tak ke konkurenceschopnosti české živočišné výroby.

 

 

Ekonomika výkrmu

 

Výrobní ukazatele chovů, jež se zabývají výkrmem býků, shrnul ve své přednášce Ing. Petr Kopeček, Ph.D., z ÚZEI Praha. Byly analyzovány výsledky výkrmců v letech 2004–2008. Převažujícími plemeny jatečných býků byly holštýnské a české strakaté. Hmotnost býčků při zástavu byla asi 170–180 kg a při vyskladnění 590 kg. Přírůstky hmotnosti u telat do šesti měsíců činily průměrně 0,743–0,798 kg na den, u býků ve výkrmu to bylo 0,849–0,928 kg na den. Délka výkrmu byla v závislosti na užitkovosti od 472 do 494 dnů (k tomu se musí připočítat délka odchovu telat průměrně 182,5 dne).

 

V případě odchovu telat rostly zejména v posledních dvou letech celkové náklady rychleji než užitkovost, což se projevilo i v růstu jednotkových nákladů na výkrm býků. Na růstu nákladů se nejvýznamněji projevil růst nákladů na krmiva, a protože zaujímají z celkové struktury nákladů výkrmu skotu asi 53 %, je zřejmá velká citlivost tohoto odvětví na výkyvy cen výrobců krmných obilovin.

 

Podle Ing. Kopečka se po vstupu ČR do EU ekonomika výkrmu býků zlepšila pouze v letech 2005 a 2006. V posledních dvou letech byla zaznamenána tendence k významnému zhoršení ekonomické situace chovatelů jatečného skotu vzhledem k poklesu realizačních cen a také kvůli zhoršující se efektivnosti odchovu telat a výkrmu býků vlivem rychlejšího růstu celkových nákladů než užitkovosti.

 

 

Klíčové informace:

 

<!--[if !supportLists]-->·   <!--[endif]-->Odborné semináře v rámci projektu společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare zvířat uspořádal Výzkumný ústav pro chov skotu (VÚCHS) v Rapotíně na začátku března.

 

<!--[if !supportLists]-->·   <!--[endif]-->Přednášky odborníků z VÚCHS, s. r. o., v Rapotíně, České zemědělské univerzity v Praze, VFU Brno a Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Praha, zahrnovaly rozsáhlou problematiku od životní pohody a zdraví zvířat přes management, výživu, krmení a genetiku až po ekonomiku výkrmu skotu.*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down