Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Velechovská Jana

02.08.2013 | 14:03

Holštýnky welfare ocení

Agropodnik Košetice, a. s., sídlící na Vysočině nedaleko Pacova asi není potřeba dlouze představovat. Každé dva roky se do zdejšího areálu sjedou chovatelé českých strakatých a holštýnských krav, aby svoje plemenice poměřili s ostatními z blízkého i vzdálenějšího okolí. Holštýnky nenajdeme ale jenom na přehlídce, ve stájích košetického podniku je jich celkem bezmála tisícovka. Podnik aktuálně hospodaří na výměře 2850 hektarů, z nichž více než třetinu zaujímají obilniny, za zmínku stojí také výměra kukuřice (zhruba 400 ha), řepky a brambor (po 300 hektarech). Rostlinná výroba je kromě tržních komodit, jako jsou obilniny, brambory a řepka, podřízena výrobě živočišné. Svědčí o tom i rozloha ploch pro jetelotrávy (180 ha), stejně jako výměra luk na úrovni 500 hektarů. Podle slov zootechnika Ladislava Čermáka se ve zdejších stájích chová 960 krav převážně holštýnského plemene (celkový počet skotu se pohybuje kolem čísla 2400). Najdeme je ve dvou střediscích, více než polovina dojnic je přitom ustájena přímo v Košeticích, 420 plemenic je na farmě Chyšná. Průměrná roční užitkovost všech krav Agropodniku je na úrovni 10 600 kilogramů mléka s obsahem tuku 3,88 % a bílkovin 3,3 %. Středisko Chyšná je na tom podle zootechnika ještě lépe: „Aktuálně se zde dojí 11 062 kg a útočíme na hranici 11 300 kilogramů mléka,“ konstatoval Ladislav Čermák a prozradil i aktuální cenu, za kterou surovinu přes MHD Jih zpeněžují: 8,32 Kč/kg.
Kategorie: 
18.07.2013 | 11:57

Soustředili se na výrobu mléka

Nedaleko Třeboně, obležená rybníky, leží malebná obec Libín. Společně se spádovými obcemi Spolí a Slavošovice má 320 obyvatel. Vznik Libína se předpokládá v době mnohem starší, než je první písemná zpráva z roku 1366. Počátek současného osídlení spadá nejspíše do 11. století. Jméno obce vzniklo z místního názvu Libův Dvůr. Na kraji obce najdeme Zemědělské družstvo Libín. Podle slov předsedy představenstva Jaroslava Máchy podnik aktuálně hospodaří na 570 hektarech zemědělské půdy, z níž je 433 ha orné, zbytek zaujímají louky. Rostlinná výroba je v Libíně podřízena výrobě živočišné Po transformaci v roce 1993 obhospodařoval podnik zhruba stejnou výměru jako dnes. Skotu se zde ale chovalo mnohem více – ve třech vazných kravínech bylo 318 krav. Postupným zlepšováním podmínek pro skot a snižováním stavů společně s nárůstem užitkovosti se počty chovaného skotu snížily, aktuálně je v Libíně 190 krav a 375 kusů českého strakatého skotu celkem. Jak říká zootechnička Jaroslava Soukupová, největší změnou v chovu dojnic za posledních dvacet let byla jednoznačně stavba nové stáje pro 140 dojnic. Novostavba vyrostla v areálu družstva tzv. na zelené louce v roce 2011. Její součástí jsou dva dojicí roboty, které jsou podle zootechničky plně vytíženy. Více informací si přečtete v Zemědělci v regionu pro Jihočeský kraj Na přiloženém videu můžete zhlédnout část provozu – novou stáj
Kategorie: 
12.07.2013 | 11:32

Chceme mít šedesát kvalitních krav

Při svých zahraničních cestách jsem měla několikrát možnost navštívit podniky s chovem dojených krav, kde naprostou většinu lidské manuální práce převzaly stroje. Říkám jim robotické farmy. Na první pohled z nich dýchne pohoda, ať už ve formě welfare pro krávy, nebo dobré nálady chovatele. Farmu s mnoha technickými vymoženostmi jsem našla i nedaleko od hlavního města – ve středních Čechách u Slaného. Na statku v Hořešovičkách hospodaří rodina Rubešových, která chová bezmála šedesát holštýnských krav. K zemědělství ve svém se Rubešovi vrátili v rámci restitucí před dvaceti lety. Před deseti lety začala nová éra rodinného hospodaření. To se již do jeho fungování zapojoval v plné míře i syn Josef. Během dvou let proběhla rekonstrukce čtyřřadého kravína na volné kotcové ustájení s tandemovou dojírnou pro 2 x 3 kusy. Navýšily se stavy krav, začalo se také cílevědomě pracovat v oblasti šlechtění, a tak rostla i užitkovost. „Z původních 4000 kilogramů mléka jsme v roce 2005 vykazovali průměrnou užitkovost okolo 7000 kg na kus a rok,“ říká Josef Rubeš mladší. Technologii ustájení však chovatelé pořád nepovažovali za ideální. „Kotce dojnicím úplně nevyhovovaly a také vemena nebyla tak čistá, jak by měla být. Proto jsme se rozhodli pro další rekonstrukci, v rámci níž jsme vyměnili dojírnu za dojicího robota. Předešlá technologie špatná nebyla, jen tato je výrazně lepší,“ usmívá se farmář. Více informací si přečtete v Našem chovu Na přiložených videích můžete zhlédnout práci dojicího robota a přihrnovače krmení
Kategorie: 
1 … 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 … 126

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down